Sousedské vztahy
Tato oblast vztahů byla dnešním zákoníkem upravena spíše kuse, zato nový právní předpis ji upravuje dosti zevrubně, v desítkách paragrafů (snad i díky možnosti využít právě v této oblasti tolik tradičních už zapomenutých pravidel i názvosloví, jež má hlavní autor zákona ve zvláštní oblibě) .
Zákon bude pamatovat na podrobnou úpravu „padaného ovoce“, když z vašeho stromu napadá ovoce na sousedův pozemek. Jeden paragraf, a to § 1016 říká, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. (To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem – tedy veřejným prostranstvím). Pokud však souseda obtěžuje, že mu padají z vašeho pozemku na jeho pozemek vaše jablka apod. má právo zkrátit větve vašeho stromu tak, aby nad jeho pozemek nezasahovaly. Samozřejmě, že vzájemná dohoda je vždy lepším řešením. Nový zákoník dokonce myslí i na to, pokud by kořeny vašeho stromu začaly negativně působit na sousedův pozemek. Zákoník doslova říká: „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.“ Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení .
Obdobně současné úpravě nový zákoník stanoví, že se musí soused zdržet takového jednání, které vám nepřiměřeně omezuje užívání vašeho pozemku, ale dokonce pamatuje výslovně i na stín (§ 1017)! Stromy vyšší než 3 metry by se neměly vysadit blíže jak 3 metry od plotu .
Dosud byl dosti častým problémem stékání vody ze střechy nebo okapu tak, že stékala na sousedův pozemek. Sice se to dalo řešit právě pomocí ustanovení o „neobtěžování sousedního pozemku emisemi”, ale nebylo to dále konkrétně upraveno. Nový zákoník na tuto otázku pamatuje v § 1019, podle kterého máte nárok na to, aby soused upravil svou stavbu tak, aby na váš pozemek nestékala voda či nepadal sníh z jeho stavby. Nevztahuje se to na na stékání vody, která pramení, pochází-li z deště nebo oblevy, ale jen z nevhodně umístěného nebo rozbitého okapu .
Upravuje i problematiku chovných zvířat, která se zatoulají na sousedův pozemek. Majitel zvířete je oprávněn si pro něj na sousedův pozemek dojít, soused je povinen mu zvíře vydat, a pokud zvíře způsobí u souseda nějakou škodu, musí ji chovatel zvířete uhradit (přednostně uvedením v předešlý stav nikoli v penězích). A aby zákoník neopomněl žádnou možnost, je jeho § 1014 věnován ulítnutí roje včel. Musí jít o roj, nikoli jednu včelu, pak si může jeho majitel na cizí pozemek pro roj dojít, když ale roj vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se tam, stává se vlastnictvím souseda .
Ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé oddělení mezi sousedními pozemky se dnes nazývá „rozhradou“ (§ 1024-1028). Tyto rozhrady jsou společné. Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části. Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Co to znamená – na to si budeme muset bohužel řadu let počkat, dokud nebude k problému dostatek soudních rozhodnutí (judikátů). Ale to se netýká jen rozhrad, ale desítky jiných otázek v novém zákoníku, jimž se budou věnovat další pokračování .
JUDr. Zlata Kohoutová
