Rozhovor s Dagmar Járovou, suchdolskou pamětnicí, která nás stále překvapuje.
Za chvíli oslavíte již 90. narozeniny. Žijete celý svůj život na Suchdole?
Jsem z dělnické rodiny. Krátce po mém narození jsme se s rodiči přestěhovali do domku v Roztocké ulici. S rodiči a mým mužem jsme si v roce 1961 koupili domek v Novosuchdolské ulici, kde žiji dodnes.
Kam jste chodila do školy? Tehdejší studium bylo zřejmě hodně ovlivněné válkou.
Navštěvovala jsem Obecní školu v Suchdole a Měšťanskou školu v Roztokách a Lysolajích. Pak jsem chodila do Rodinné školy na Vinohradech, kterou ale Němci v roce 1944 zrušili. Byla jsem tedy totálně nasazená na práci v obchodě Ve Smečkách. To mi bylo 15 let. Celou revoluci v roce 1945 jsem prakticky prožila ve sklepích na Václavském náměstí. Pak jsem odešla do Pražských papíren, kde jsem byla 19 let do roku 1964.
Vy jste byla od té doby poměrně činorodá v občanských záležitostech. Jak jste se k tomu dostala?
V roce 1960 jsem se stala poslankyní Okresního národního výboru a členkou Klubu žen, což byl později Český svaz žen v Suchdole. Organizovali jsme spoustu brigád a bazárků pro děti v zahrádkářské kolonii na Suchdole. Také jsme spolupracovali s Červeným křížem a TJ Sokol. Dělali jsme spoustu akcí pro děti. Byli jsme zkrátka mladí a plní elánu. V roce 1964 jsem byla zvolená místní radou a zastupitelstvem tajemnicí Místního národního výboru, kde jsem zůstala celých 22 let až do svého starobního důchodu. Jako předsedkyně Sboru pro občanské záležitosti jsem spolupracovala s místními spolky TJ Sokol, hasiči, Baráčníky, školami a institucemi.
Působila jste tedy velmi dlouhou dobu na suchdolské radnici. Byly nějaké okamžiky, které vás třeba překvapily?
V roce 1971 zemřel tehdejší starosta a než se našel nový v roce 1974, byla jsem na výboru sama. Sice tam chodil místostarosta, ale ten se mě občas večer přišel zeptat, co je nového a řešili jsme záležitosti chodu obce. Tak jsem to měla na starosti, než byl v roce 1974 za starostu zvolen generál Odstrčil.
Takže jste v podstatě stála v čele Suchdola?
Ano, tři roky jsem to tu vedla, než se našel nový starosta. Nikdo to nechtěl vzít.
A stejně náhodou jste se dostala i k vedení KLASu? (Klub aktivního stáří na Suchdole)
Vlastně ano. V roce 2008 jsem se přišla podívat do Klubu aktivního stáří v době, kdy zemřela paní Chyšková a nikdo to tam nechtěl převzít. Tak se na mě obrátili a řekli: „Dášo, ty bys to tam mohla dělat.“ Já povídám: „No tak jsem v tom důchodě, mohla bych to zkusit.“ A dodnes tam každých 14 dní připravuji program, např. přednášky a besedy se zajímavými hosty, zpěváky, setkání s harmonikáři a herci, promítání, zpívání nebo dvakrát do roka výlety seniorů.
Paní Járová, vy jste studnice informací. Děkuji velice za tak zajímavý rozhovor!
Já taky děkuji, a pojďte, ještě vám ukážu ta vyznamenání… ~
Pavla Bradáčová
Čím mě překvapila?
Fenomenální pamětí a obětavou vůlí se nezištně rozdat pro ostatní. Ke svému 50. jubileu byla pozvaná na Pražský hrad, kde od prezidenta Gustáva Husáka obdržela Státní vyznamenání za obětavou práci. Řadu pamětních medailí získala od Svazu žen, Sboru dobrovolných hasičů a Sboru pro občanské záležitosti.
Dagmar Járová je v současné době aktivní místopředsedkyní Svazu žen na Suchdole, předsedkyní Obvodní organizace Svazu žen a aktivní členkou Krajské rady žen. Ve svých 90 letech stále připravuje každých 14 dní program pro členky KLASu. Je nejstarší členkou Sboru dobrovolných hasičů na Suchdole, kde je od roku 1972. Ráda vzpomíná na obchůdky a hospůdky, kterých bylo na Starém Suchdole mnoho. V současnosti je ráda za kvalitní služby Centra Horizont. Svou neuvěřitelnou paměť trénuje u křížovek a nejvíce spokojená je mezi dětmi svého milého příbuzenstva.