* 24. listopadu 1921 v Radvanicích
† 1. listopadu 2009 v Praze

Byl zatčen v roce 1939 za převádění uprchlíků z protektorátu do Polska.
Prošel koncentračními tábory Buchenwald, Ravensbrück, Sachsenhausen, Osvětim, Mauthausen a Ebensee.
V roce 2008 vydal knihu vzpomínek A přece jsem přežil, vyprávění člověka, který si zachoval lásku k lidem.

Po roce 1989 se aktivně věnoval besedám jak v českých tak především v německých školách. S dětmi a studenty besedoval o tom, co prožil v nacistických koncentrácích, o nutnosti usmíření a především o odpovědnosti mladé generace, aby se holocaust a podobné důsledky extrémistických ideologií neopakovaly. Touto svou praktickou aktivitou významně přispěl k česko-německému vyrovnání.

Zastupitelstvo městské části Praha-Suchdol udělilo dne 13. února 2014 čestné občanství panu Ing. Arturu Radvanskému in memoriam, jako projev úcty a ocenění za statečnost a hrdinství v dobách nacistické okupace, za přínos k česko-německému vyrovnání, dále za zásluhy o vzdělávání mládeže o nutnosti usmíření a především o odpovědnosti mladé generace za to, aby se holocaust, ani obdobné důsledky extrémistických ideologií neopakovaly.