Torzo křížku, který stával před kaplí, bylo nalezeno mezi harampádím na půdě kaple, když se vyklízela před zahájením její opravy. Pískovcový sokl, na kterém zřejmě křížek stával, byl nalezen zahrabaný v prostoru před kaplí při pokládání dlažby. Požádali jsme kameníka a restaurátora Davida Hroníka a uměleckého kováře René Šefra o opravu podstavce, o restaurování křížku včetně pozlacení jeho částí a o spasování podstavce a křížku.
Na křížku obnovený nápis „Od moru, hladu a války ochraňuj nás Pane Ježíši Kriste“ může být pro nás i nyní aktuální. Kaple byla opravována během pandemie COVID-19, v Evropě se opět válčí a nyní nevíme, jak zvládneme klimatickou změnu.
Obnovený křížek je nyní umístěn při jižním průčelí kaple, v prostoru s trvalkovým záhonem mezi kaplí a zdí kolem kaple. Na obnovu křížku přispěli suchdolští manželé Marta a Štěpán Tiší.
Kaple sv.Václava byla postavena v roce 1755 na místě zděné zvoničky, kterou nechal postavit Martin Ježek, rychtář Sukdola a šafář na Sukdolském dvoře, jako díkuvzdání za zažehnání moru v roce 1680. přestavěna na kapli. Za Josefa II. , po roce 1786, byla kaple zrušena a zpustla. Roku 1807 ji koupil mlynář Karel Trojan a dal ji opravit. Byla znovu vysvěcena a hřbitov byl upraven pro pohřbívání řeholníků emauzského kláštera. Po roce 1807 byli na původním morovém hřbitově pohřbeni ještě čtyři emauzští mniši a v r. 1819 opat Leopold Žalda. Když na stáří oslepl, uchýlil se do Suchdolského dvora na výměnek se zahrádkou a malou kaplí, kterou mu upravili z jedné místnosti. Tam dožil a byl pak pochován u kaple sv. Václava. Když se podařilo klášteru opatřit si jiné pohřebiště v Praze, hřbitov opět zpustl, a nakonec byl v r. 1850 zrušen.
Za kaplí se nyní nachází Suchdolský sad, ve kterém je 28 vysázených stromů věnováno čestným občanů městské části. Jedná se o osobnosti, které se významným způsobem podíleli na životě městské části nebo jinde v republice a v zahraničí, nebo které projevili svoji osobní statečnost a hrdinství. Jako výzvu v následování jejich příkladu, jejich práce, kumštu a k připomínání jejich činů a hrdinství je na jejich počet využívaná symbolika zasazení stromu.