Občas okolo přejdeme, Někdo každý den, Jména na pomnících
Buď vytesané písmo v kameni, nebo jméno, jehož nositel žil, měl svůj osud, svou rodinu, přátele a zanechal za sebou něco, pro co je jeho jméno vytesáno.
Mnoho generací suchdolských občanů si pamatuje, jak se pořádaly lampionové průvody, jak se stály čestné stráže u našich pomníků. Ale málokdo si pod těmi jmény uměl představit, co tito lidé museli zakusit, jak museli být stateční a morálně silní, aby se vzepřeli a bojovali za svobodu. Dvaadvacet statečných na pomníku obětem 2. světové války, stojící před základní školou, ale stále zůstává ukryto.
Jedním z těchto jmen, které se nám díky přispění rodiny zhmotnilo, je JOSEF BEHENSKÝ. I to je jeden z dalších důvodů, proč vznikla na šestránka www.historiesuchdola.cz, abychom probudili mnoho dalších jmen, byli hrdí na slavnou minulost Suchdola a v neposlední řadě si uvědomili, co jsou to pojmy jako čest, hrdost a morálka. A pro ty, kteří si raději přečtou něco v novinách, než na internetu, jsem se rozhodl zprostředkovat svoje nová poznání v našich Suchdolských listech.
JOSEF BEHENSKÝ
Narodil se 28. 8. 1898 ve vesnici Chalupy u Přeštic. Měl dva bratry – Jana a Karla. Jan padl v první světové válce a Karel měl o něco větší štěstí než Josef. Při hromadném zatýkání v Plzni ho gestapo zatklo a dostal se do Buchenwaldu. Odtud byl deportován do pracovního tábora Dora a na konci války přežil jako jeden z mála pochod smrti do Bergen-Belsenu, kde byl osvobozen.
Josef se vyučil strojním zámečníkem. V roce 1925 se oženil s Annou Christelbauerovou a společně bydleli na Suchdole.
Byl aktivním členem odbojové protinacistické organizace „Kapitán Neno“. Ta působila v Protektorátu Čechy a Morava. Organizace se zaměřovala na získávání informací zpravodajského charakteru zejména z protektorátních úřadů, ale i in formací z průmyslu. Z oblasti defenzivního zpravodajství skupina prováděla sledování kolaborantů a shromažďování informací o ostraze a vojenské ochraně důležitých průmyslových podniků. Josef v té době pracoval v Jawě, která vyráběla zbraně. Zde byl v roce 1942 zatčen za bojkot výroby a umístěn v pankrácké věznici. Posléze se ale také ukázalo, že na půdě suchdolského domu přechovával vysílačku.
A byla to opět půda suchdolského domu, která po tolika letech začala vydávat svá svědectví. Našla se spousta artefaktů a dokumentů z té doby, včetně dopisu rodině z pankrácké věznice
Protože Josefovi neprokázali žádnou vinu, měl být spolu s dalšími vězni propuštěn. Ale zasáhla vyšší moc – atentát na Heydricha. Díky tomu začalo německé běsnění a Josefa odvezli spolu s mnoha dalšími na Kobyliskou střelnici, kde ho 30. 7. 1942 popravili.
Po atentátu na Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Zvuky výstřelů byly záměrně přehlušovány spouštěnými motory autobusů a automobilů. Od 30. května do 3. července bylo popraveno téměř 540 osob, mj. Alois Eliáš, Vladislav Vančura, Evžen Rošický či skupina občanů Lidic. Dodatečně 4. a 5. září zde byli také zastřeleni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem.
Josefu Behenskému bylo v roce 1945 uděleno in memoriam vysoké vyznamenání – Československý válečný kříž a Pamětní odznak druhého národního odboje v roce 1951.
Tolik o jednom statečném člověku, jehož jméno stojí na našem suchdolském pomníku.
Marcela Borýsková, Josef Jánský