Jana Burianová
* 12. listopadu 1932 v Rokycanech
† 1. března 2008 v Praze-Suchdole
Zastupitelstvo městské části Praha-Suchdol udělilo dne 19. června 2018 čestné občanství paní Janě Burianové in memoriam, jako projev úcty a ocenění za její dlouhodobou činnost věnovanou vzdělávání suchdolských dětí, za odvahu a statečnost při šíření myšlenek svobody svědomí a pravdy během výuky.
Paní Jana Burianová věnovala celý život učitelské profesi. Začala učit v roce 1951 v náročných podmínkách pohraničních obcí Chebska a od konce padesátých let působila v Chebu. V roce 1963 se přestěhovala do Prahy-Suchdola, kde pak po tři a půl desetiletí učila děti na prvním stupni základní školy Mikoláše Alše. Jana Burianová měla široký všeobecný rozhled, milovala klasickou hudbu a zcestovala celé Československo. Měla vřelý vztah k dětem, a pro začínající učitelky byla vždy ochotnou a obětavou rádkyní. Byla skromná a pečlivá, ale v mnoha věcech také nekompromisní. Během výuky se snažila šířit myšlenky svobody svědomí a pravdy o historii, sama podepsala v roce 1989 petici Několik vět proti represím komunistického režimu a cenzuře. V roce 1997 odešla do důchodu.
Z dopisu J. Burianové Marcele Borýskové 29. 3. 1990:
„V nejbujnějších snech by mě bylo nemohlo tenkrát napadnout, jaké pravdy právě o roce 1968 jednou po létech právě v této místnosti uslyším. Pamatuji si, že když zemřel Jan Palach, drželi jsme v tělocvičně minutu ticha a já vám říkala – a to si pamatuji doslova: ‚Pamatujte si, děti, že brzy bude všechno úplně naopak, to co si teď říkáme, nebude pravda, černé bude bílé a bílé bude černé, ale nezapomeňte nikdy na to, co jste viděli vlastníma očima.‘ Tenhle výsek mi nějak utkvěl v paměti. Vzpomínám také, jak jsme malovali „vzpomínku na prázdniny“ a Vláďa Luxík namaloval moc pěkně helikoptéru, která ostřelovala československou vlajku, která vlála na škole. Zásah přitom dostalo okno na chodbě školy na schodišti, střely
ustřelily kus rámu dvojitého okna a část vitríny pod oknem, včetně skla. Patronu našla paní Švecová až dole pod schodištěm u lítaček.“