Stanislav Husa
* 6. května 1927 v Košicích
† 18. července 2022 v Praze
Zastupitelstvo městské části Praha-Suchdol udělilo dne 20. června 2019 čestné občanství Stanislavu Husovi, politickému vězni z 50.let 20.století., jako projev úcty a ocenění jeho osobní statečnosti a aktivního připomínání legionářského hnutí.
Stanislav Husa se narodil v Košicích, kde jeho otec, legionář na východní frontě, působil jako policista. Po vyhlášení Slovenského státu museli Husovi jako Češi odcestovat zpět do Prahy. Zde byl otec pro napojení na odbojové aktivity v průběhu války zatčen gestapem. Zemřel 8. května 1945 na srdeční infarkt ve vězení v Hamburku.
Stanislav Husa byl během války nasazen na výrobu součástek ve školních dílnách. Na konci války byl poslán na budování zákopů v Novém Jičíně a Valašském Meziříčí. Zažil bombardování Prahy a stavbu barikád během Pražského povstání.
Po únoru 1948 se zapojil do převaděčských aktivit, ke kterým se v německém příhraničí shodou náhodou připletla jeho tchyně. Podařilo se jim převést asi osmadvacet osob. Státní bezpečnost jej předvedla k výslechu do Litoměřic. Stanislav Husa byl nakonec odsouzen za špionáž ke čtyřem rokům nucených prací v uranovém dole Jáchymov, tchýně za velezradu nejprve k šesti a po odvolání k osmi letům odnětí svobody.
Byl v Jáchymově v lágru Nikolaj, kde pracoval na šachtě Eduard.
Po roce 1989 se zapojil do aktivit obnovené Československé obce legionářské. Čtrnáct let byl předsedou Československé obce legionářské na Praze 6. V důchodu pomáhal například s elektronickým evidováním spisů z doby prvního odboje. Stanislav Husa se v současnosti účastní pietních a vzpomínkových akcí a snaží se tak udržovat vzpomínku na svého otce a celé legionářské hnutí.
Pro Paměť národa namluvil v dubnu 2015 tři vzpomínky: Hledání otcova hrobu v Hamburku, Převádění lidí do západního Německa a Na výročí vylodění v Normandii. Nahrávky jsou dostupné na stránkách Paměti národa.
Za svoji činnost obdržel mnohá ocenění.