Václav Hálek
* 17. března 1937 v Praze
† 10. září 2014 v Brandýse nad Labem
Zastupitelstvo městské části Praha-Suchdol udělilo dne 19. června 2018 čestné občanství hudebnímu skladateli Václavu Hálkovi in memoriam jako projev úcty a ocenění za jeho dlouhodobou činnost věnovanou skládání scénické hudby a hudby inspirované křesťanskou vírou, lidským hlasem i přírodou a za podporu místní kultury.
Václav Hálek byl významným hudebním skladatelem, který se svými klavírními doprovody zasloužil o vysokou hudební úroveň mnoha představení suchdolských ochotníků. Vyrůstal v Suchdole, chodil do zdejší školy, a až do roku 1962, kdy se po absolutoriu AMU přestěhoval přes řeku do Bohnic, bydlel v ulici K Roztokům čp. 84.
Vystudoval klavírní hru a kompozici na pražské konzervatoři u prof. Františka Píchy a prof. Františka Brože a na Hudební fakultě Akademie múzických umění ve třídě prof. Emila Hlobila. Během studií na AMU se také seznámil s pozdějším emeritním biskupem Jiřím Paďourem. Jejich dlouholeté přátelství dalo vzniknout mnoha společným skladbám.
Pro své názory byl Václav Hálek v období totality nežádoucím skladatelem a jeho díla byla interpretována náhodně pouze v zahraničí. Z existenčních důvodů tvořil tehdy převážně scénickou hudbu. Je autorem hudby k téměř třem stovkám divadelních her, a také k mnoha filmům (např. snímek Dušana Hanáka Obrazy starého světa). V dlouhém seznamu Hálkových děl najdeme klavírní koncerty, koncert pro varhany a smyčcový orchestr, dvě opery nebo skladbu podle Danteho Božské komedie. Byl autorem skladeb s náboženskou a církevní tématikou jako např. česká liturgická propria pro slavnosti a svátky katolické liturgie.
V roce 2014 obdržel od České biskupské konference děkovné uznání za duchovní přínos v oblasti hudební kompoziční tvorby a za svědectví křesťanské věrnosti v tvorbě i životě. Vedle víry se Václav Hálek ve své hudbě nechával inspirovat lidským hlasem, a především přírodou.
Zvláštní místo v jeho tvorbě zaujímají skladby inspirované houbami. Zkušenost z mykologické procházky v roce 1980 se stala jedním ze základů pro pozdější Mykokosmickou symfonii. Během svého života pak složil na téma více než dvou tisíc druhů hub přes šest tisíc skladeb pro sólové housle
a několik set skladeb pro violu, violoncello nebo smyčcová dua. V roce 2002 byl vydán první díl jeho Hudebního atlasu hub. Jako vášnivý mykolog a člen České mykologické společnosti se rovněž podílel na sepsání řady mykologických knih.
