1. října proběhlo v aule České zemědělské univerzity slavnostní zahájení nového akademického roku, naše univerzita si připomíná v tomto roce šedesáté výročí svého založení a je tomu skoro padesát let, co se univerzita přestěhovala do Suchdola.
Na slavnostním zahájení promluvili kromě dalších pan premiér Petr Nečas a pan ministr školství Petr Fiala. Oba ve svých projevech kladli důraz na reformu vysokého školství, ne kvantita, ale zvyšování kvality a mezinárodní konkurence vysokých škol a univerzit.
Nové parkoviště
ČZU - nové parkoviště 10. září otevřela Česká zemědělská univerzita nové parkoviště, kde je na ploše 8.800 m2 vymezeno nových 295 parkovacích míst včetně 8 vyhrazených stání pro zdravotně znevýhodněné osoby. Následně univerzita uzavřela veřejný průjezd přes areál a zavedla nový systém parkování s oddělenými zónami a přesně danými pravidly.
Parkoviště jsou na univerzitě rozděleny na tří zóny:
  • zóna pro studenty a návštěvníky s 567 místy
  • zóna pro zaměstnance s 280 místy
  • zóna se zvláštním povolením okolo menzy a před rektorátem.
ČZU - zóny parkování
S napětím jsme sledovali, jak se tato opatření projeví v  provozu hlavně v blízkém okolí areálu ČZU. Ihned po zahájení školního roku bylo plné aut nejen nové parkoviště, ale auta bohužel zaplnila i okolní ulice, hlavně na Výhledech. Ti, co parkovali před vjezdy, na křižovatkách či na zeleni, ihned od v  prvních dnů dostávali za stěrače předvolání na městskou polici. V tomto beztolerantním přístupu k nesprávnému parkování bude městská policie pokračovat i nadále.

parkování Olšová
parkovani_u_kruhovky

Ulice plné aut
„Koupili jsme před dvaceti lety dům v  rezidenční čtvrti a nyní namůžeme zastavit před svým domem, aby nemocný děda mohl vystoupit z auta„, „Za posledních pět let se situace v  ulici K Horoměřicům výrazně zhoršila, vozíme děti do kroužků, z práce do práce a vůbec se ní nedá projet„, „Byla jsem přesvědčená, po diskusi kdysi s vámi, že výstavba nového parkoviště v blízkosti  školských budov omezí příliv aut k parkování nejen v naší ulici. Situace je stejná, prostě nemáme kde zaparkovat„, „Prosím sdělte mi, proč Suchdol musí trpět tím, že má na svém území universitu. Já samozřejmě proti ČZU vůbec nic nemám a jsem rád, že Suchdol má universitu ,ale NESMÍ to zasahovat do života místních obyvatel.
Univerzita je vřed Suchdola„, „Vy bydlíte na druhé straně a naše situace Vás vůbec nezajímá„, to jsou vytržené věty z telefonátů či mejlů, které na radnici po zahájení akademického školního roku dostáváme.
Jak na tyto otázky a připomínky odpovědět v  situaci, kdy doprava osobními auty je „in“ a auta přibývají rychleji než parkovací místa? Chceme auty jezdit, chceme parkovat a na druhé straně všichni požadujeme ulice bez provozu a bez parkujících aut. Je tím správným řešením regulace – modré zóny, parkovací hodiny a zákazy stání? Vývoj nejen zde v Praze jde tímto směrem.
Lidé se stěhují za klidným prostředím mimo centrum nebo do satelitů mimo Prahu a pak z lokalit bez dostatečné veřejné dopravy dojíždějí autem do blízkosti centra, na MHD, do škol a zatěžují tak oblasti kde se bydlí. Některé městské části proto vyhlásili „modré zóny“, jiné se na to chystají a zřízení modrých zón v Dejvicích a  Bubenči v příštím roce se může projevit i v oblasti Suchdola.
parkování K transformátoru
Kromě cílové dopravy na univerzitu situaci v  ulicích samozřejmě zhoršuje trend maximálního využití pozemků a domů pro potřeby bydlení, trvalé zahušťování zástavby, omezování ploch pro parkování na veřejných i  soukromých pozemcích nebo zvyšování počtu aut v rodinách. Lze v tomto případě argumentovat i nedostatečnými, možná zastaralými, pražskými stavebními předpisy, které vymezují odpovědnost vlastníků nemovitostí:
„Vyhláška č. 26/1999 hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze – čl. 50 – Stavby pro bydlení a individuální rekreaci
(5) Rodinný dům musí mít nejméně jedno garážové stání na jeden byt. Není-li možné z územně technických nebo stavebně technických důvodů příslušný počet garážových stání situovat v domě, mohou být řešena samostatnou garáží na pozemku rodinného domu. Kromě garážového stání v domě nebo v samostatné garáži musí být na pozemku rodinného domu vymezena plocha alespoň na jedno parkovací stání. Toto stání může být zabezpečeno na příjezdu do garáže. „
Je to tedy hlavně o odpovědností investorů nových domů, přístaveb, nástaveb a důslednosti stavebních úřadů, v  praxi se většinou splní minimální požadavky vyhlášky, aby se „nevyhazovaly peníze a nezabíral pozemek či prostor v domě“ a každé další auto následně stojí na ulici. Počet aut v rodinách se stále zvyšuje a zjevně tomu neodpovídají možnosti parkování na ulicích i  soukromých pozemcích.
Na výroky „vlastníme dům v rezidenční čtvrti, kde dříve šlo před domem parkovat, máme tři auta a na dvůr se nám vejdou jen dvě a před domem je ulice plná aut“ se těžko hledá odpověď.
Dopravní uspořádání v ulici K Horoměřicům bylo v roce 2008 navrženo tak, aby parkující auta „překážela“ těm, co by chtěli touto ulici projíždět rychle. V rámci zóny 30 a zóny přednosti zprava, které jsou zde vymezeny, je využíván obousměrný provoz po jednom jízdním pruhu, který je volný vedle parkujících vozidel. Tyto zúžené úseky, kde smí auta parkovat, jsou střídány výhybnami, úseky, kde nesmí auta parkovat a proti sobě jedoucí auta se v nich mohou vyhnout. Od spuštění univerzitních závor se také snížil počet aut vjíždějících do kampusu z ulice K transformátoru, protože nyní tudy smí vjíždět jen zaměstnanci. (schema uspořádání ulice K Horoměřicům – pdf)
V jednosměrné ulici U Kruhovky je parkování povoleno po jedné straně v téměř celé její délce. V  ostatních ulicích je možné stání aut či parkování jakémukoliv autu, samozřejmě jen v místech, kde to není zakázáno značkou nebo dopravními předpisy; např. před vjezdy (vraty) na pozemky nebo do garáží se nesmí zastavit a ani stát.
Jak jinak či lépe zorganizovat parkování v  oblasti Výhled.
Univerzita dodržela slib a zřídila na svých pozemcích parkoviště, to je využíváno, ale situace ale stále není taková, jakou bychom si asi představovali. „Volná“ místa zaplnila jiná auta – možná z důvodu pohodlnosti studentů nebo prostor využili jiní „přespolní“ uživatelé. Padají návrhy zakázat stání studentům, je ovšem problém toho dosáhnout, aniž budou negativně dotčeni i místní obyvatelé.
Již s umístěním značky parkoviště s dodatkovou tabulkou „Reserve Po-Pa 9-15, s platnou parkovací kartou ÚMČ Praha-Suchdol“ s tím, že preferenci rezidentů při parkování je třeba řešit s celopražským modelem, t.j. zřízení zón placeného (rezidenčního) stání. (vyjádření ÚMČ Prahy 6 – odboru dopravy z 23.8.2010 – pdf)
Městská část tedy může požádat o zřízení „modrých zón“ na svém území, ale zatím nevíme, zda-li jsou pro nás účelné či nikoliv a v jakém rozsahu a za jakých podmínek je zřídit. Každá forma regulace parkování se nějakým způsobem dotkne i místních obyvatel – finančně, z hlediska návštěv nebo přesunem problému do jiné části
Jak dál s veřejným prostorem.
Pro řadu z nás je příjemné nechat stát auto před domem, nemuset otvírat vrata a couvat při každém vjezdu. Někteří z nás by zase rádi měli možnost své auto schovat v  noci před zloději za vrata, ale nemohou, protože kolem obytného domu tento prostor nemají.
Autem jezdíme čím dál víc, považujeme to samozřejmost, nezbytnost, projev svého bohatství a úspěšného moderního života. Přes Suchdol se jezdí do centra, parkuje se v  okolí ČZU a nám se to logicky nelíbí. Lidem v Dejvicích se zase nemusí líbit autobusy a auta ze Suchdola v ulici Jugoslávských partyzánů, ucpané další ulice atd. Civilizace nás  svými negativními dopady dobíhá, nejsme na ně připraveni, odmítáme je, ale technická infrastruktura prostě neodpovídá našim nárokům či potřebám.
Městská část proto nyní prověřuje koncepční dlouhodobá řešení (např. koncepci organizace veřejné hromadné dopravy, zřízení P+R ) a prověří i možnost zřízení modrých zón v některých lokalitách Suchdola. Návrhy řešení budeme předkládat občanům k diskusi, již nyní je již možné např.  v rámci projektu EPTA (www.praha-suchdol.cz/epta) diskutovat nové způsoby organizace veřejné dopravy v Suchdole.                                           
Petr Hejl, starosta městské části