Městská část Praha-Suchdol jako součást hlavního města jednoho ze států Evropské unie má bohužel i nadále na svém území vybudovanou splaškovou kanalizaci pouze pro část domácností. Podle aktuálních údajů není na splaškovou kanalizaci napojeno cca 500 rodinných domů. Při přepočtu na počet domácností včetně bytových domů není na splaškovou kanalizaci napojeno asi 25 % domácností na Suchdole.
Tato nepříjemná situace má samozřejmě další dopad na životní prostředí, protože, kde není vybudována kanalizace, nemůže být proveden ani rozvod zemního plynu. V těchto částech se pak topí většinou tuhými palivy, což znečišťuje ovzduší.
Rovněž zásadní opravy a rekonstrukce komunikací včetně odvodnění postrádají smysl, protože při pokládání kanalizace a dalších sítí je nutno komunikaci z větší části rozbourat. Dokončení splaškové kanalizace je velký problém, který se bezúspěšně táhne již mnoho let. Proč tomu tak je?
Důvodů je několik, ale základním problémem jsou pravděpodobně peníze spolu s nezájmem hl. m. Prahy situaci řešit. Podívejme se na tyto důvody a jejich souvislosti poněkud blíže.
Především je nutné uvést, že investice do infrastruktury jako jsou kanalizace a komunikace řeší od konce devadesátých let přímo hlavní město, resp.
jeho magistrátní odbor městského investora (dále MHMP OMI). Pokud by městská část Praha-Suchdol chtěla řešit dokončení kanalizace samostatně, musela by investici sama financovat.
Odborné odhady na celkovou investici vybudování kanalizace přesahují 200 mil. Kč. I kdyby se tuto investici podařilo rozdělit na ucelené menší části, náklady se stále pohybují pohybují v násobcích desítek milionů Kč. Běžné příjmy a výdaje rozpočtu městské části se v posledních letech pohybuji v rozmezí 25–30 mil. Kč a v podstatě tak vylučují financování z vlastních prostředků nebo z případného úvěru. I v případě využití dotace z fondů EU na základě žádosti městské části (s předchozím souhlasem Rady hlavního města) by bylo nutné zajistit desítky milionů Kč na spolufinancování, protože podmínkou dotací je, že určité procento nákladů musí být uhrazeno z vlastních zdrojů. V úvahu je nutné vzít i otázku finančních prostředků na průběžné financování, protože dotaci obdrží žadatel až zpětně po důkladné kontrole podkladů.
Z uvedených důvodů je u investice tohoto rozsahu pro městskou část nezbytně nutné žádat o financování hl. město, což se opakovaně děje, leč zatím bez úspěchu.
Pro využívání dotačních programů EU platí náročné a komplikované podmínky jako např. uzavření smlouvy na provozování kanalizace splňující podmínky pro poskytnutí dotace, výběrové řízení, průběžná administrace žádosti, následuje kontrolní činnost během výstavby i po dokončení staveb ze strany Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Možnost získat dotace na vybudování kanalizace v Suchdole byla potvrzena v roce 2010, kdy se podařilo realizovat část etapy kanalizace 006 Starý Suchdol.
Naše městská část uvedla smlouvu na provoz kanalizace s 1. vodohospodářskou společností do souladu s požadavky SFŽP a vytrvale upozorňuje hlavní město na možnost získání dalších dotací. Bohužel žádosti o dotaci z dalších výzev vyhlášených v letech 2012 až 2014 nebyly již ze strany hlavního města podány.
Proč nechtějí požádat o dotaci?
Investice se musí nejdříve dostat do rozpočtu hlavního města Prahy a teprve po jeho schválení Zastupitelstvem hl. města může MHMP OMI investici realizovat z prostředků města a nebo podat žádost o dotaci z evropských fondů. Ovšem zařazení investice na dokončení splaškové kanalizace v Suchdole do rozpočtu HMP a podání žádostí o dotaci se v současnosti jeví jako velmi komplikované a to především vzhledem k celkové napjaté finanční situaci hl. města, které staví metro, tunely Blanka, nakupuje tramvaje, provozuje Opencard… Dalším důvodem je minimální chuť zabývat se problémy městské části Praha-Suchdol, protože na Suchdole žije jen necelých 5000 voličů a magistrátním úředníkům možná komplikuje práci vyplňování formulářů a tabulek, které dotace vyžadují. V neposlední řadě, jak zde na jednání Zastupitelstva v roce 2004 deklaroval tehdejší primátor Pavel Bém, městská část neobdrží dotace na kanalizaci, protože odmítá druhou ranvej na letišti Ruzyně a dálniční okruh skrz Suchdol. Realizace obou těchto záměrů by ovšem představovala trvalou degradaci životního prostředí na Suchdole, přičemž existují jiná a i levnější řešení.
K výše uvedeným problémům se bohužel řadí i komplikace s vybudování nové ČOV Troja. Hlavní město dotaci z fondů EU na tuto stavbu neobdrží kvůli zpackané dlouhodobé smlouvě na provozování ČOV s firmou Veolia. Kvůli hříchům minulých vedení hl. města tudíž veškeré úpravy jako rekonstrukce ČOV v Troji či budování kanalizace zůstávají pouze na rozpočtu Prahy a na prostředcích získaných ze stočného. Špatná smlouva tedy způsobuje, že Praha a ani Suchdol nemohou obdržet z evropských fondů dotaci okolo 50 až 60 mil. Kč na výstavbu kanalizace v části Budovce, která by měla být připojena na ČOV Troja.
Dílčí dobrou zprávou jsou informace, že SFŽP připravuje další operační program na financování kanalizace a že územní rozhodnutí, stavební i vodoprávní povolení potřebné k dokončení splaškové kanalizace na území Suchdola je nadále platné. Věřím, že se dočkáme i dalších dobrých zpráv ohledně kanalizace a že nové zastupitelstvo hlavního města umožní alespoň čerpání dotací z fondů EU na dokončení kanalizace na Suchdole. Držme si palce.
Jan Šefránek, zastupitel