Kde se nacházíme

  • městská část Praha-Suchdol se nachází na severozápadním okraji Prahy, na levém břehu Vltavy.
  • nejnižším místem je břeh Vltavy s výškou 177 m, kde řeka opouští území hlavního města Prahy, je to zároveň i nejnižší místo v Praze.
  • nejvyšším místem je vrchol Kozích hřbetů s nadmořskou výškou 301 m.
  • Suchdol se rozkládá na pláni nad Vltavou, která spolu s hercynským vrásněním utvářela od období starohor dnešní podobu romanticky krásné krajiny, chráněnou přírodní rezervaci.

Základní informace

  • městská část má rozlohu 512 ha a skládá se z katastrálního území Suchdol a cca 2/3 katastrálního území Sedlec.
  • obec Suchdol byla k Praze přičleněna 1. ledna 1968, Sedlec se stal součástí Velké Prahy již v roce 1922.
  • městská část Praha-Suchdol vznikla na základě zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze po komunálních volbách 24. listopadu 1990
  • městskou část se skládá z katastrálního území Suchdol a z 2/3 katastrálního území Sedlec. Dolní Sedlec se  1. ledna 2005 připojil zpět k městské části Praha 6.

Z historie Suchdola a Sedlce

Nejstarší osídlení dokazují nálezy valounové industrie z období před 300.000 lety. Nálezy z doby bronzové, (Únětická kultura v Tichém údolí), bronzy Knovízské kultury v Kozích hřbetech a náramek z keltského pohřebiště v Suchdole, svědčí o téměř nepřetržitém osídlení.

Suchdol a Sedlec založili v 10. století Přemyslovci, kteří tehdy obývali nedaleký Levý Hradec.

Sedlec věnovali Přemyslovci na konci 10. století klášteru Ostrovskému, ve 14. století patřil Sedlec pražskému proboštství, pak, do husitské revoluce, strahovskému klášteru než jej převzalo Staré Město pražské. Sedlecké hospodářství pozvedli nájemci F.J. Maser, J.B. Labler, též kronikář, F.V. Pštross, první český starosta pražský.

V Sedlci byla v roce 1725 postavena kaple Nejsvětější Trojice, která slouží až do dnešní doby.

Koncem l9. století byla v Sedlci postaven cihelna (F. Herget.), cihlářská hlína se těžila v kopci směrem k Suchdolu.

Atrakcí Sedlce byl v první polovině 20. století slon s restaurací v útrobách. V druhé polovině 20. století zde byly postaveny Sedlecké mrazírny, největší výrobní podnik v obci.

Suchdolský dvorec vyměnili Přemyslovci v 11. století za Zličín s svatojiřskými benediktinkami, které jej vlastnily až do roku 1421, do husitských válek. Suchdol měl tehdy 100 – 110 obyvatel.

Z knihy „Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce“ V. Laštovky:

„Při rozrůstání sídliště na Levém Hradci si neznámý vlivnější přemyslovský vladyka postavil dvorec v lese Luboca vedle lovecké chatrče, hodinu cesty na Levý Hradce a hodinu cesty do Prahy.
Věhlasný český archeolog Dr. Jaroslav Böhm určuje dle archeologických vykopávek založení Suchdolského dvora mezi lety 950 až 970 našeho letopočtu, za vlády knížete Boleslava I, „Suchdol je prastará, raně přemyslovská vesnice“.
První písemná zmínka o Suchdole je z roku 1045, ve které je uvedeno, že se svolením knížete Břetislava I. přešel suchdolský dvorec, výměnou za obec Nezlici (nyní Zličín), již jako fungující hospodářství včetně okolního lesa, z majetku knížecí rodiny do vlastnictví kláštera Panen benediktínek u sv. Jiří na Hradčanech.
Stávající podoba suchdolského statku včetně hospodářských budov vznikla koncem šestnáctého století. Za Marie-Terezie bylo myslivně přiděleno číslo popisné dvě a zámečku číslo jedna.“

Pak se vystřídali jako majitelé správa kostela Panny Marie na Louži, Týnský kostel a pražské proboštství. Z řady majitelů Suchdola nejvíce obec pozvedl rod Sluzských, s českou historií je spjat také rod Budovců. Na konci třicetileté války byl Suchdol i se statkem vypleněn a vypálen. Došlo zde k bitvě Švédů s císařskými rejtary na poli „Na rybářce“. V roce 1679 koupili Suchdol emauzští benediktini a podrželi jej až do roku 1930.

Na konci 17. století řádil i v Suchdole mor. Na morovém hřbitově byla postavena nejprve v roce 1704 zvonička a později kaple sv. Václava, K památným stavbám patří kromě budov obou statků i hostinec Na Chumberku, nazvaný podle pruského generála Humperta z prusko-rakouské války, dále Trojanův mlýn, zvonička z r.1846 u nejstaršího domu čp.2.

V druhé polovině 19. století pozvedli suchdolské panství Brandejsové. Statek je pojmenován po Alexandru Brandejsovi, českém statkáři a podnikateli, který zde jako nájemce v létech 1874–1899 žil a hospodařil. Brandejs byl mecenášem českých výtvarných umělců, kteří se zde často scházeli. Z nich zde v letech 1877–1879 žil Mikoláš Aleš, který zde vytvořil cyklus 12 lunet Vlast pro Národní divadlo.

Chloubou Suchdola je v roce 1931 postavená obecná Masarykova škola, v druhé polovině přispěla k vážnosti obce stavba Vysoké školy zemědělské (nyní Česká zemědělská univerzita) . Po listopadu 1989 byla postavena první česká bezbariérová základní škola, kterou v roce 1993 otvírala první dáma paní Olga Havlová.

Průvodcem po historii obce až do dnešních dnů je kniha „Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce“ V. Laštovky, vydaná nakladatelstvím Scriptorium v r. 1999.

Další informace k historii Suchdola a Sedlce naleznete na webu: www.historiesuchdola.cz

Současnost

K 1. lednu 2021 žilo na území městské části 6 964 spoluobčanů s trvalým bydliště. Reálně ale zde dle odhadu žije přes 10 tisíc obyvatel. Městská část je zřizovatelem Základní školy M. Alše, kde se může vzdělávat až 738 dětí, Mateřské školy Gagarinova a Mateřské školy K Roztokům, kde je v 9 oddělení místo pro 231 dětí. V areálu základní školy nabízí tištěné i digitální knížky Místní veřejná knihovna.

Statistický úřad eviduje v naší městské části 2 307 ekonomických subjektů, z nichž 552 působí ve velko- a maloobchodě, 468 v profesních, vědeckých a technických činnostech, 202 v průmyslu, 181 ve zpracovatelském průmyslu, 159 ve stavebnictví, 150 v oblasti nemovitostí atd. Z toho jsou 1 413 soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona, 524 obchodních společnosti, 6 samostatně hospodařících rolníků atd.

Do městské části zajíždí autobusové linky 107 (interval 5 min.), 147 (interval 12 min.), 909 (6x za noc), 160 (interval 60 min.), které jezdí od stanice metra Dejvická a železniční stanice Praha-Podbaba a linka 359, která jede 1x za hodinu přes zastávku u obchodu Lidl v Horoměřicích k nádraží v Roztokách, a regionální linka 409, která jede přes Horoměřice (Lidl), Statenice, Lichoceves a Velké Přílepy.

Přehledné informace o městské části (pdf)

Strategie a budoucnost

Základním strategickým cílem je zachování a rozvoj rezidenčního rázu Suchdola a Sedlce, ochrana doposud kvalitního životního prostředí i pro další generace.