Novela zákona o dani z přidané hodnoty,
bude účinná od 1. ledna 2016 a přináší zpřesněné vymezení stavebního pozemku, v jehož důsledku se bude odvádět daň i z prodeje parcel, které byly dosud od placení DPH „osvobozeny“. Ministerstvo financí uvádí, že nejde o nové zdanění, neboť tato daňová povinnost zde byla a je stále, pouze se využívalo nepřesné definice pozemku k tomu, že se při jeho prodeji daň neúčtovala. Bylo tomu tak i s přihlédnutím k informaci Generálního finančního ředitelství, které uvedlo, že převod prázdného pozemku, k jehož hranici (ne na něj) jsou přivedeny inženýrské sítě, je osvobozen od DPH. To byla běžná situace prodeje pozemků od developerů. Prodeje jakéhokoli pozemku i stavebního od osob, jež nejsou plátci DPH, tedy zejména od fyzických osob, občany nepodléhala dani z přidané hodnoty a ani nadále jí podléhat nebude.
Pokud však bude pozemek nabývám jako stavební od plátce DPH (stavební, developerské firmy), potom bude účtována k ceně pozemku daň z přidané hodnoty, a to ve výši 21 %. Za stavební je podle novely považován i takový pozemek, v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení budoucí stavby – např. inženýrské sítě.
V důsledku toho lze počítat např. v Praze při pořízení parcely pro stavbu rodinného domu kolem 800 m2 o navýšení zhruba jednoho milionu korun.
Ti kupující, kterým se podaří ještě do konce roku stihnout buď převzít nemovitost od prodávajícího, převzít vyrozumění katastru o zápisu vlastnického práva či zaplatit kupní cenu na účet prodávajícího, budou zdaněni podle dosavadních pravidel (tj. bez DPH).
Novela zákona o pozemních komunikacích,
má rovněž nabýt účinnosti 1. ledna 2016 nebo krátce na to. Novela chystá některé dílčí změny, např. sníh a led na vozidle, jízda přes přejezd pro cyklisty, úprava provozu segwayů, povinné retroreflexní označení chodců. Přestože legislativní proces není ještě ukončen, je zřejmé, že většina návrhů bude přijata, maximálně s drobnou modifikací.
Pro segwaye je používán termín osobní přepravník a zatím není navrhován zákaz jejich jízdy po chodnících, což je zejména v Praze a úzkých uličkách historického centra hodnoceno často pro chodce jako velmi nebezpečné. Podle návrhu se lze na osobním přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty nebo na odděleném pruhu pro chodce pohybovat nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze tak, aby nebyl ohrožen pohyb chodců. Pokud chybí chodník či uvedené stezky, musí se pohybovat po levé krajnici.
Další novinkou je zvýšení bezpečnosti silničního provozu zajištěním dostatečné viditelnosti chodce pro řidiče vozidla, a to povinným vybavením chodce oděvním doplňkem, který významně zvyšuje jeho viditelnost na pozemní komunikaci (reflexní materiál), a to za špatné viditelnosti (povětrností podmínky – snížená viditelnost, chůze na vozovce, nepřítomnost veřejného osvětlení).
Přesné určení takového prvku nebude zákon obsahovat, mohou to tedy být reflexní vesty, reflexní prvky na oblečení, taška, reflexní pásky, jež lze upevnit na zápěstí, na kotník apod. Pokud za zhoršené viditelnosti bude chodec zastaven policií bez tohoto označení, bude se jednat o přestupek se sazbou 2000 Kč.
Zákon již dnes upravuje vedle obecné povinnosti podle § 4 v různých dílčích situacích požadavky na výhled a rozhled řidiče. Jako konkretizace části této povinnosti se navrhuje stanovit zákaz řídit vozidlo znečištěné takovým způsobem, že by to omezovalo výhled řidiče. Má se jednat o nečistoty, námrazu nebo sníh na předním a bočních sklech vozidla a na zpětných zrcátkách.
Navrhuje se konkretizace obecné zásady neohrožování ostatních účastníků silničního provozu prostřednictvím požadavku na odstranění potenciálně nebezpečných kusů ledu z vozidla před jeho použitím (nejedná se přitom o tenkou vrstvu ledu, námrazu na vozidle, ale o silnější vrstvu ledu, která by při odpadnutí mohla ohrozit ostatní účastníky silničního provozu).
Další novinkou bude úprava vybírání kauce policií od řidiče, který je podezřelý ze spáchání přestupku, je-li důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné.
Kauce může být vybrána ve výši 3500 až 50 000 Kč, nesmí však překročit nejvyšší výměru pokuty, kterou lze za daný přestupek uložit. Kauce se vrací v plné výši, pokud nebude řidič uznán vinným ze spáchání přestupku, naopak propadne, pokud přestupkové řízení nelze ukončit rozhodnutím ve věci proto, že podezřelý z přestupku je nedosažitelný nebo nečinný, nebo rozhodnutí ve věci, kterým byl řidič shledán vinným, nelze doručit, protože řidič je nedosažitelný nebo nečinný.
Mnozí cyklisté nevědí, jak fungují přejezdy pro cyklisty. Pro ty totiž platí jiná pravidla než na vzhledově podobných přechodech pro chodce – lidé na kolech nemají přednost. Musejí se předem přesvědčit, zda mohou vozovku překonat, aniž by ohrozili sebe či ostatní účastníky a musejí dát vždy přednost v jízdě všem. Toto zůstane v platnosti i v případě, když bude zřízen společný přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty. Pak se na něm každý účastník provozu musí chovat podle pro něj stanovených obecných pravidel (chodec „má přednost“, cyklista „přednost dává“).
JUDr. Zlata Kohoutová