Call Us Today! 1.555.555.555|info@yourdomain.com

22 obětí nacistické okupace

//22 obětí nacistické okupace
22 obětí nacistické okupace
22 obětí nacistické okupace

Zastupitelstvo městské části Praha-Suchdol udělilo dne 10. listopadu 2016 jako projev úcty a ocenění za osobní statečnost a hrdinství čestné občanství in memoriam 22 občanům, jejichž jména jsou uvedena na pomníku u základní školy M. Alše a kteří zahynuli během německé okupace v letech 1939 až 1945.

Pozn.: další informace a dokumenty jsou na webu: www.historiesuchdola.cz.

Josef Behenský

narozen: 28. 8. 1898, Chalupy u Přeštic
popraven: 30. 6. 1942, Praha

Byl zaměstnán v Janečkově zbrojovce na Pankráci. Byl zatčen v březnu 1942 za údajné držení vysílačky a sabotáž při výrobě střeliva.
Byl zastřelen dne 30. 6. 1942 v Kobylisích.

Antonín Bouška

narozen: 23. 11. 1897, Černý vůl
zemřel: 30. 4. 1942, Mauthausen

Byl zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin.
Byl odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě.
Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen dne 30. 4. 1942.

Josef Gryč

žádné informace

Jan Hudec

narozen: 11. 12. 1894
zemřel: nezjištěno

Josef Jabůrek

narozen: nezjištěno
zemřel: nezjištěno

Byl zatčen v Suchdole v lednu 1943 a obviněn, že je členem odbojové organizace “V boj”. Zemřel v koncentračním táboře Osvětim.

Bedřich Kobza

žádné informace

Václav Kozák

narozen: 21. 7. 1910, Ervěnice
zemřel: 30. dubna 1945

Byl usvědčen z podpory postižených rodin a předání psacího stroje. Byl vězněn v pankrácké věznici, v Terezíně a Norimberku. Zemřel při pochodu smrti ze Straubingu do Dachau.

Josef Lanc

narozen: nezjištěno
zemřel: 1944

Podílel se na tisku Rudého práva. Ukrýval se s ostatními v brdských lesích. Neopatrná neteř jej prozradila. V únoru 1944 byl proveden zátah a byl postřelen a na následky zranění a mučení zemřel v klatovské nemocnici.

Harry E. Lehnert

narozen: 29. 5. 1926
zemřel: 1942, Lublin

Poslední bydliště před deportací: Suchdol.
Transport Au, č. 819 (12. 5. 1942 Praha -> Terezín).
Transport Ay, č. 721 (17. 5. 1942 Terezín -> Lublin).

Stanislav Maštalíř
narozen: nezjištěno
zemřel: 1945 v Německu

Byl člen ochotnického spolku J.K.Tyl.
Byl nasazen na práci v Německu.
Zemřel po náletu v Drážďanech v roce 1945.

Josef Stříbrský

narozen: 1903, Praha
popraven: 19. 12. 1944, Mnichov

V odboji pracoval od začátku okupace. Do roku 1943 pracoval jako řidič v autobusové dopravě. Od roku 1943 pracoval v Českomoravských strojírnách v Libni. Zde byl členem vedoucí trojky, která organizovala rozšiřování letáků, časopisů, sabotáže výroby. Bydlel v ulici U Nového Suchdola. Zde ukrýval s manželkou členy odboje. Například Josefu Fajmonovou (* 18. 8. 1911), která po krutých výsleších 12. 10. 1943 spáchala ve vězení sebevraždu. Byl zatčen 7. 9. 1943 zatčen a 19. 12. 1944 popraven v Mnichově. Byl vyznamemán Čsl. válečným křížem 1939. V roce 1973 byla po něm pojmenována ulice Stříbrského v Praze 11 na Jižním městě.

Jaroslav Votava

narozen: 25. 1. 1923, Klánovice
popraven: 9. 3. 1945, Praha

Byl popraven gilotinou v policejní věznici gestapa na Pankráci za nezjištěný delikt.

Marie Benetková

narozena: 11. 5. 1898, Kralupy nad Vltavou
popravena: 22. 2. 1945, Praha

Stýkala se s hledaným manželem, kterému donášela jídlo. Byla prozrazena agentkou gestapa.
Byla popravena gilotinou v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci dne 22. 2. 1945 pro velezradu.

Josef Franc

narozen: 1918 (pravděpodobně)
popraven: 18. 8. 1944, Drážďany

Podílel se na zajišťování tisku a distribuce letáků. Pomáhal při ukrývání a ukrýval členy odboje. Byl považován za nejobratnějšího a nejspolehlivějšího pracovníka odboje. Mimo jiné v den vzpomínky na rok 1918 vyvěsil státní vlajku na stožár el.vedení u Roztok a v Podbabě. Byl zatčen dne 6. 11. 1942 na základě výpovědi jednoho z členů skupiny.
Byl vězněn:
6. 11. 1942 – 30. 3. 1943 Pankrác
30. 3. 1943 – 18. 6. 1943 Terezín
18. 6. 1943 – 12. 8. 1943 Pankrác
12. 8. 1943 – 15. 10. 1943 Budyšín
15. 10. 1943 – 18. 8. 1944 Drážďany
Dne 12. 4. 1944 byl odsouzen k trestu smrti a 18. 8. 1944 byl v Drážďanech popraven.

Václav Chvátal

narozen: 6. 12. 1908, Buštěhrad
zemřel: duben 1942, Mauthausen

Byl zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin.
Byl odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen, duben 1942.

Eliška Jossová

narozena: 22. 5. 1887
zemřela: 1942, Treblinka

Poslední bydliště před deportací bylo v Suchdole.
Transport Bf, č. 715 (8. 9. 1942 Praha > Terezín). Celkem deportováno osob: 1005, zahynulo: 871, přežilo: 134.
Transport Bu, č. 518 (8 .10. 1942 Terezín > Treblinka). Celkem deportováno osob: 998, zahynulo: 996, přežily: 2.

Jaroslav Kučera

narozen: 6. 1. 1905, Víchová nad Jizerou
zemřel: 6. 5. 1945, Praha

V květnovém povstání v Praze 1945 reagoval na volání o pomoc na obranu rozhlasu. Byl postřelen 5. 5. 1945 v Bubenči.

Růžena Lehnertová

narozena: 16. 5. 1898
zemřela: 1942, Lublin

Poslední bydliště před deportací: Suchdol.
Transport Au, č. 821 (12. 5. 1942 Praha -> Terezín).
Transport Ay, č. 723 (17. 5. 1942 Terezín -> Lublin).

Karel Lehnert

narozen: 18. 10. 1891
zemřel: 20. 6. 1942, Majdanek

Poslední bydliště před deportací: Suchdol.
Transport Au, č. 820 (12. 5. 1942 Praha -> Terezín). Celkem deportováno osob: 1002, zahynulo: 938, přežilo: 64.
Transport Ay, č. 722 (17. 5. 1942 Terezín -> Lublin). Celkem deportováno osob: 1000, zahynulo: 1000.

Václav Palas

narozen: 11. 3. 1894, Suchdol
popraven: 9. 9. 1943, Praha

V únoru 1943 byla vykradena jeho chata. Zloděj Antonín Zikmund, který vzal i ukryté zbraně, byl chycen a prozradil, kde zbraně našel.
Oba byli popraveni gilotinou v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci dne 9. 9. 1943.

František Taufer

narozen: 16. 8. 1887, Býkov
zemřel: v dubnu 1942, Mauthausen

Byl zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin.
Byl odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě.
Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen v dubnu 1942.

Julius Trost

narozen: 19. 2. 1891, Vinoř
popraven: 1. 12. 1944, Praha

Měl řeznictví na Kamýcké 225. Dával maso postiženým lidem, bez potravinových lístků.
Na základě udání Němky z Horoměřic a německého důvěrníka ze Suchdola byl popraven gilotinou v policejní věznici gestapa na Pankráci pro schvalování atentátu na Hitlera.

2019-08-04T21:14:37+00:0016. 8. 2018|Čestní občané|