David Marek je hlavním ekonomem společnosti Patria Finance. S jeho názory na ekonomické dění u nás i ve světě se často setkáváme v médiích – byl mimo jiné vyhlášen nejcitovanějším tuzemským analytikem za rok 2010. Žije v novém bytovém domě v centru Suchdola. Na rozhovor v suchdolské kavárně přiklusal přímo z kondičního běhu po Roztockém háji…
Je pro vás důležité, že jste nejcitovanějším analytikem?
Je to trvalá součást mé práce, ale jestli jsem nejcitovanější, nebo ne, to nemá klíčový význam. Samozřejmě je to dobré v tom, když má člověk názor na věc, která by se měla změnit, a má přístup do médií, takže může korigovat veřejnou diskusi. Jsem naprosto apolitický a snažím se držet si odbornou linii. Na druhou stranu je to odpovědnost. Člověk musí být připraven na kritiku, a veřejnou diskusi, neměl by se moc často mýlit. Když chce přispívat do diskuse a případně věci někam posunout, tak by se neměl plést.
Která věc by podle vás v České republice nejvíc potřebovala „někam posunout“?
Mnohaletým evergreenem jsou státní finance. To je záležitost, ve které doporučuji veřejnosti, aby nevěřila politikům, protože politici hájí v této otázce názor, který odpovídá stranické legitimaci a nemusí být ekonomicky správný. Aniž bych se chtěl vymezovat doprava nebo doleva, dá se říct, že dlouhodobé zadlužování státu není dobré. Nemusíme strašit Řeckem, ale dlouhodobě se na dluh žít nedá. Tohle je nejpalčivější téma. Pokud člověk může bez členství v nějaké straně zprostředkovat veřejnosti fakta a správné úhly pohledu, tak je to užitečné. Tato věc je tak zásadní, že jsme se i spojili s více nepolitickými osobnostmi, abychom dohromady mohli mít silnější hlas. Asi největší soukromou radost jsem měl, když jsem mohl pomoci projektu Přemluv bábu. To možná bylo pro část společnosti kontroverzní, ale obsah byl správný a stále platí.
Vaši kolegové udělali podobné video, tentokrát proti povinným odvodům do penzijních fondů…
Nad tím se dá jenom kroutit hlavou, proč ti kolegové takovou věc provádí. Penzijní reforma je složité a kontroverzní téma. Jakékoliv složité téma se špatně sděluje veřejnosti, hledá se pro ně těžko podpora. Podobný případ je zdravotnictví. Zdravotnictví nerozumím, ale penzijnímu systému jsem se několik let věnoval, a když vidím, jak to teď dopadá, tak je mi z toho trochu smutno. Že se myšlenka stabilnějšího vícepilířového penzijního systému přejmenovala na privatizaci systému a jeho tunelování, nad tím si opravdu mohu postesknout. Když někdo z nezávislé fronty vystupuje proti povinnému spoření ve fondech, tak je to zvláštní, protože zároveň s tím by měli chtít zrušit přídavky na děti, zdravotní pojištění. Podobné věci jsou tady od toho, aby se částečně eliminovala lidská hloupost, aby se eliminovaly případy, kdy si lidé nenašetří a pak stejně přijdou prosit stát o peníze. Rovnováha mezi státním paternalismem a soukromou odpovědností je právě v tom vícepilířovém systému s průběžným systémem, povinným a dobrovolným spořením. Když o tom někdo natáčí žertovná videa, je to pro někoho k smíchu, pro mě k pláči.
Vaše články často reagují na aktuální události, tento rozhovor ale vyjde až v září. Můžete zkusit odhadnout, o čem budete psát v září, co bude v ekonomice hlavní téma?
Myslím, že se to odhadnout dá. Hlavním tématem bude podle mě nebezpečí návratu recese do světové ekonomiky. A protože Česká republika je orientovaná na export, bude se diskutovat také o riziku návratu recese do české ekonomiky. Těch znepokojivých známek je čím dál tím víc.
To je neveselé…
Ekonomii se někdy říká dismal science, temná věda, protože jsme proroky nepříjemných zpráv, často musíme upozorňovat, varovat před něčím. Je to nepříjemné, taky bych chtěl někdy udělat lidem radost. A ne je plašit.
Vyplývá z vaší temné předpovědi nějaké doporučení?
Doporučoval bych dvakrát zvážit, než si půjčit peníze. Nemyslím teď bydlení, ale úvěry na dovolenou, na novou televizi. V době zvýšeného rizika by se zbytečná půjčka mohla stát zbytečnou přítěží.
Nepodporuje takové chování právě příchod recese?
Krátkodobě se sníží spotřeba domácností, ale dlouhodobě se naopak zvýší stabilita. Nesmíme zapomenout na prapůvod poslední krize, což bylo předlužení domácností v USA.
Pojďme z globálních témat k lokálním. Proč jste si k bydlení vybral právě Suchdol?
Člověk buď může bydlet ve městě, mít z toho všechny výhody, divadla, kina, ale platí tím, že nemá blízko přírodu. Nebo naopak bydlet na vesnici, v přírodě, ale pak hrozí nebezpečí, že www.praha-suchdol.cz 17 mohlo by Vás zajímat se z rodičů stanou rodinní taxikáři. No a Suchdol má obojí, město i přírodu. Když sedím celý den v klimatizované kanceláři, chci se po práci podívat do přírody. Dneska se mi podařilo hodinku si zaběhat. Takových okrajů Prahy, jako je Suchdol, není mnoho. Často jsou v bezútěšných pláních, kde jsou jen pole nebo silnice.
Co Vám tady naopak vadí?
Hlavně dvě rizika, která znáte – silniční okruh a rozšíření letiště. Zase tak velké Česko není, abychom potřebovali takto velké letiště. Z dlouhodobého hlediska by neměl být problém postavit letiště jinde. Byla by škoda zničit nejhezčí konec Prahy. Myslím, že Praha by se neměla stavět proti Suchdolu, měla by hájit zájmy každého svého obyvatele.
Bohužel problém Suchdola je i relativně malý rozpočet, kdy je velmi závislý na dotacích z hlavního města.
Umím si představit, že tento systém nemusí být spravedlivý, že může jít o vyvíjení tlaku. Pokud bude Suchdol vzdorovat, tak se mohou najít páky, jak mu to osladit finančně. Tohle riziko by bylo nižší, kdyby měl větší vlastní rozpočet.
Nepostrádáte tu něco z občanského vybavení?
Podle mě je tu všechno, co je potřeba. Nejsem zastáncem toho, aby na každém rohu byl supermarket. Ten zdejší ráz, bez výškových budov, s vesnickým tempem života, to mi vyhovuje. Je dobře, že se tu nestaví žádné megalomanské stavby. Co se mi tu ještě líbí, jsou místní kulturní akce, jako je Dětský den nebo Svatováclavské posvícení.
Na závěr trochu z osobního zájmu… Kde nejraději běháte?
Nejraději se proběhnu mezi Suchdolem, Úněticemi a Roztoky. Když je čas a dostatek sil, protáhnu si to někdy i na Juliánu za Horoměřicemi. Na kole mám rád trasu na Okoř a dále do Kralup, Nelahozevsi a Veltrus s návratem po druhé straně Vltavy. Karel Kuna
