- Městská část Praha-Suchdol - https://praha-suchdol.cz -

Akademický malíř Jaroslav Šerých

Akademický malíř Jaroslav Šerých

[1]

* 27. února 1928 v Havlíčkově Brodě
† 23. března 2014 v Praze
Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Vlastimila Rady a prof. Vladimíra Pukla, poté následovala aspirantura u prof. Vladimíra Silovského.
Doménou jeho díla byla monumentální malba, věnoval se ale i grafice, zprvu převážně mědirytům suchou jehlou a leptům, později spíše litografii. Ilustroval řadu literárních textů českého i světového písemnictví určených jak dospělým, tak i dětem.
Od roku 1957 byl členem SČUG Hollar, od roku 1958 členem umělecké skupiny M 57 a od roku 2004 člen Umělecké besedy.

Dne 28. října 2008 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy.
Podílel se aktivně na suchdolském občanském životě. Byl iniciátorem setkání občanů, které proběhlo 7. března 1991 v suchdolském kině a které vyústilo v založení iniciativy proti vnějšímu okruhu přes městskou část. Angažoval se ve správný čas za správnou věc.

Zastupitelstvo městské části Praha-Suchdol udělilo dne 26. června 2014 čestné občanství akademický malíř Jaroslav Šerých in memoriam, jako projev úcty a ocenění za jeho dlouhodobou uměleckou činnost v oblasti malby, grafiky a ilustrace a statečných občanských postojů.

22 obětí nacistické okupace

Posted By 4works On In Čestní občané | Comments Disabled

22 obětí nacistické okupace

[2]

Zastupitelstvo městské části Praha-Suchdol udělilo dne 10. listopadu 2016 jako projev úcty a ocenění za osobní statečnost a hrdinství čestné občanství in memoriam 22 občanům, jejichž jména jsou uvedena na pomníku u základní školy M. Alše a kteří zahynuli během německé okupace v letech 1939 až 1945.

Pozn.: další informace a dokumenty jsou na webu: www.historiesuchdola.cz [3].

Josef Behenský

narozen: 28. 8. 1898, Chalupy u Přeštic
popraven: 30. 6. 1942, Praha

Byl zaměstnán v Janečkově zbrojovce na Pankráci. Byl zatčen v březnu 1942 za údajné držení vysílačky a sabotáž při výrobě střeliva.
Byl zastřelen dne 30. 6. 1942 v Kobylisích.

Antonín Bouška

narozen: 23. 11. 1897, Černý vůl
zemřel: 30. 4. 1942, Mauthausen

Byl zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin.
Byl odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě.
Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen dne 30. 4. 1942.

Josef Gryč

žádné informace

Jan Hudec

narozen: 11. 12. 1894
zemřel: nezjištěno

Josef Jabůrek

narozen: nezjištěno
zemřel: nezjištěno

Byl zatčen v Suchdole v lednu 1943 a obviněn, že je členem odbojové organizace „V boj“. Zemřel v koncentračním táboře Osvětim.

Bedřich Kobza

žádné informace

Václav Kozák

narozen: 21. 7. 1910, Ervěnice
zemřel: 30. dubna 1945

Byl usvědčen z podpory postižených rodin a předání psacího stroje. Byl vězněn v pankrácké věznici, v Terezíně a Norimberku. Zemřel při pochodu smrti ze Straubingu do Dachau.

Josef Lanc

narozen: nezjištěno
zemřel: 1944

Podílel se na tisku Rudého práva. Ukrýval se s ostatními v brdských lesích. Neopatrná neteř jej prozradila. V únoru 1944 byl proveden zátah a byl postřelen a na následky zranění a mučení zemřel v klatovské nemocnici.

Harry E. Lehnert

narozen: 29. 5. 1926
zemřel: 1942, Lublin

Poslední bydliště před deportací: Suchdol.
Transport Au, č. 819 (12. 5. 1942 Praha -> Terezín).
Transport Ay, č. 721 (17. 5. 1942 Terezín -> Lublin).

Stanislav Maštalíř

narozen: nezjištěno
zemřel: 1945 v Německu

Byl člen ochotnického spolku J.K.Tyl.
Byl nasazen na práci v Německu.
Zemřel po náletu v Drážďanech v roce 1945.

Josef Stříbrský

narozen: 1903, Praha
popraven: 19. 12. 1944, Mnichov

V odboji pracoval od začátku okupace. Do roku 1943 pracoval jako řidič v autobusové dopravě. Od roku 1943 pracoval v Českomoravských strojírnách v Libni. Zde byl členem vedoucí trojky, která organizovala rozšiřování letáků, časopisů, sabotáže výroby. Bydlel v ulici U Nového Suchdola. Zde ukrýval s manželkou členy odboje. Například Josefu Fajmonovou (* 18. 8. 1911), která po krutých výsleších 12. 10. 1943 spáchala ve vězení sebevraždu. Byl zatčen 7. 9. 1943 zatčen a 19. 12. 1944 popraven v Mnichově. Byl vyznamemán Čsl. válečným křížem 1939. V roce 1973 byla po něm pojmenována ulice Stříbrského v Praze 11 na Jižním městě.

Jaroslav Votava

narozen: 25. 1. 1923, Klánovice
popraven: 9. 3. 1945, Praha

Byl popraven gilotinou v policejní věznici gestapa na Pankráci za nezjištěný delikt.

Marie Benetková

narozena: 11. 5. 1898, Kralupy nad Vltavou
popravena: 22. 2. 1945, Praha

Stýkala se s hledaným manželem, kterému donášela jídlo. Byla prozrazena agentkou gestapa.
Byla popravena gilotinou v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci dne 22. 2. 1945 pro velezradu.

Josef Franc

narozen: 1918 (pravděpodobně)
popraven: 18. 8. 1944, Drážďany

Podílel se na zajišťování tisku a distribuce letáků. Pomáhal při ukrývání a ukrýval členy odboje. Byl považován za nejobratnějšího a nejspolehlivějšího pracovníka odboje. Mimo jiné v den vzpomínky na rok 1918 vyvěsil státní vlajku na stožár el.vedení u Roztok a v Podbabě. Byl zatčen dne 6. 11. 1942 na základě výpovědi jednoho z členů skupiny.
Byl vězněn:
6. 11. 1942 – 30. 3. 1943 Pankrác
30. 3. 1943 – 18. 6. 1943 Terezín
18. 6. 1943 – 12. 8. 1943 Pankrác
12. 8. 1943 – 15. 10. 1943 Budyšín
15. 10. 1943 – 18. 8. 1944 Drážďany
Dne 12. 4. 1944 byl odsouzen k trestu smrti a 18. 8. 1944 byl v Drážďanech popraven.

Václav Chvátal

narozen: 6. 12. 1908, Buštěhrad
zemřel: duben 1942, Mauthausen

Byl zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin.
Byl odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen, duben 1942.

Eliška Jossová

narozena: 22. 5. 1887
zemřela: 1942, Treblinka

Poslední bydliště před deportací bylo v Suchdole.
Transport Bf, č. 715 (8. 9. 1942 Praha > Terezín). Celkem deportováno osob: 1005, zahynulo: 871, přežilo: 134.
Transport Bu, č. 518 (8 .10. 1942 Terezín > Treblinka). Celkem deportováno osob: 998, zahynulo: 996, přežily: 2.

Jaroslav Kučera

narozen: 6. 1. 1905, Víchová nad Jizerou
zemřel: 6. 5. 1945, Praha

V květnovém povstání v Praze 1945 reagoval na volání o pomoc na obranu rozhlasu. Byl postřelen 5. 5. 1945 v Bubenči.

Růžena Lehnertová

narozena: 16. 5. 1898
zemřela: 1942, Lublin

Poslední bydliště před deportací: Suchdol.
Transport Au, č. 821 (12. 5. 1942 Praha -> Terezín).
Transport Ay, č. 723 (17. 5. 1942 Terezín -> Lublin).

Karel Lehnert

narozen: 18. 10. 1891
zemřel: 20. 6. 1942, Majdanek

Poslední bydliště před deportací: Suchdol.
Transport Au, č. 820 (12. 5. 1942 Praha -> Terezín). Celkem deportováno osob: 1002, zahynulo: 938, přežilo: 64.
Transport Ay, č. 722 (17. 5. 1942 Terezín -> Lublin). Celkem deportováno osob: 1000, zahynulo: 1000.

Václav Palas

narozen: 11. 3. 1894, Suchdol
popraven: 9. 9. 1943, Praha

V únoru 1943 byla vykradena jeho chata. Zloděj Antonín Zikmund, který vzal i ukryté zbraně, byl chycen a prozradil, kde zbraně našel.
Oba byli popraveni gilotinou v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci dne 9. 9. 1943.

František Taufer

narozen: 16. 8. 1887, Býkov
zemřel: v dubnu 1942, Mauthausen

Byl zatčen v prosinci 1941 se skupinou spoluobčanů ze Suchdola a Sedlce pro účast na tisku a distribuci ilegálních tiskovin.
Byl odsouzen na doživotí pro přípravu k velezradě.
Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen v dubnu 1942.

Julius Trost

narozen: 19. 2. 1891, Vinoř
popraven: 1. 12. 1944, Praha

Měl řeznictví na Kamýcké 225. Dával maso postiženým lidem, bez potravinových lístků.
Na základě udání Němky z Horoměřic a německého důvěrníka ze Suchdola byl popraven gilotinou v policejní věznici gestapa na Pankráci pro schvalování atentátu na Hitlera.